UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK A HODNOTOVÝ SYSTÉM ŽÁKŮ

Titulek

Kompletní analýza.

Tazatelé (administrace dotazníků - snímání dat)

Mgr. Martina Blažková, Mgr. Marcela Janků, Mgr. Michaela Pavelková, Mgr. Jarmila Válková, Mgr. Miroslav Piňos, Mgr. Stanislav Toman

Statistické zpracování

Mgr. Miroslav Piňos, Mgr. Stanislav Toman

Zpracování výstupní analýzy, grafická úprava a počítačová sazba

© Mgr. Miroslav Piňos, Citadela, o.s. Bruntál 2005

Poděkování

Za odbornou supervizní pomoc při tvorbě metodiky dotazování a při statistickém zpracování děkujeme PhDr. Ivanu Skalíkovi, Ph.D., stejně tak za konstruktivní připomínky PhDr. Petru Šišákovi.

  Obsah

Metoda a harmonogram výzkumu

I. Výchozí teze a cíle průzkumu

1.1. Výchozí teze
1.2. Cíle průzkumu
1.3. Popis sledovaného souboru
1.4. Popis metody
1.5. Výsledky

II. Zkušenosti s návykovými látkami

2.1. Četnost žáků, kteří již mají zkušenost s NL
2.2. Četnost užívání jednotlivých skupin ilegálních návykových látek
2.3. Četnost žáků často kouřících a pijících alkohol
2.4. Četnost žáků často hrajících na automatech (“gamblerů”)
2.5. Četnost těch, jejichž chování lze považovat za rizikové

III. Srovnání skupin žáků

3.1. Faktory související s rodinou
3.2. Volný čas
3.3. Vazby k vrstevníkům
3.4. Kouření a pití alkoholu
3.5. Další proměnné

IV. Závěr monitoringu

4.1. Shrnutí výsledků první části
4.2. Shrnutí výsledků druhé části
4.3. Závěr

  Metoda a harmonogram výzkumu

Realizátor

  • Citadela, o.s. Bruntál, Krnovská 9

Design výzkumu

  • Nástroj měření: strukturovaný dotazník vypracovaný realizátorem výzkumu.

  • Metodika sběru dat: standardizované anonymní písemné dotazování vyškolených tazatelů v předem zvolených 8. a 9,. postupných ročnících základních škola a 3. a 4. ročnících víceletých gymnázií.

  • Období sběru dat: měsíce únor až březen 2005.

  • Počet respondentů: 516 respondentů z 23 tříd (8 škol); 12 osmých tříd, 11 devátých tříd (dívek v osmých třídách 135, v devátých třídách 124; chlapců v osmých třídách 141, v devátých 116) - jde o školy, ve kterých je realizován dlouhodobý preventivní program Citadela, o.s. Bruntál.

  • Statistické zpracování: metoda “sociomonitoringu” umožňující průběžné sledování vzájemných interakcí a dynamiky uvnitř zkoumaných skupin (strukturální analýza a statisticko-matematické typologie).

  • Kontrola zpracovávaných dat: vyplněné dotazníky byly podrobeny formální optické kontrole a poté přepsány do počítačových datových matric.

Časový harmonogram výzkumu

A) leden 2005

  • zpracování podrobného harmonogramu průzkumu (vto. technického a personálního zajištění),

  • zpracování metodiky dotazování a statistického zpracování dat dle požadavků zadavatele,

  • medializace, propagace průzkumu (public relations)

  • konstrukce dotazníků a tisk dotazovacích archů,

  • vyškolení externích pracovníků (tazatelů),

B) únor - březen 2005

  • snímání dat formou anonymního dotazování cílových skupin v určených školách a lokalitách,

C) duben - květen 2005

  • sumarizace a kontrola dotazovacích archů, příprava pro počítačové zpracování dat,

  • statistické zpracování dat (vto. počítačové sazby do připravených matric),

  • vypracování podrobné výstupní analýzy výsledků průzkumu.

  I. Výchozí teze a cíle průzkumu

Hlavním krokem k uskutečnění tohoto záměru bylo rozšíření služeb Citadela, o.s. Bruntál v oblasti prevence užívání návykových látek a souvisejících společensko nežádoucích jevů (dále “PP UNL”); dalším cílem bylo poskytnout konkrétnější informace vedení škol a pedagogickým pracovníkům, kteří byli pověřeni řešením této problematiky na školách (školní metodici prevence, výchovní poradci). Při této příležitosti jsme sledovali i řadu dalších, z hlediska práce s dětmi důležitých, faktorů (volnočasové aktivita, hodnotový systém, rodinné vztahy).

1.1 Výchozí teze

A. Z četných výzkumů (vto. našich vlastních průzkumů) je známo, že nejohroženější skupinou ve vztahu k zneužívání návykových látek je mládež mezi 15 a 19 lety. Je však zřejmé, že již ve věku 13 až 15 let dochází v nezanedbatelném procentu k experimentování s těmito látkami. Proto jsme se zaměřili především na zmapování výskytu užívání návykových látek v 8. a 9. třídách základních škol (resp. 3. a 4. ročnících víceletých gymnázií). S přibývajícím věkem dochází k nárůstu užívání drog, zajímalo nás proto také, zda a v jaké míře existuje nárůst mezi osmou a devátou třídou (resp. 3. a 4. ročníkem víceletých gymnázií).

B. Dále byl monitoring zaměřen na hledání a popis těch faktorů a charakteristik, které mohou hrát roli v raných obdobích experimentování, ještě před nástupem případné závislosti. Vytipovali jsme především ty charakteristiky, které jsou dle našeho názoru alespoň částečně ovlivnitelné (např. nelze ovlivnit, zda dítě žije v úplné nebo neúplné rodině atd.). Hlavními sledovanými okruhy tedy bylo: volný čas, zájmové a hodnotové preference, vnímání atmosféry v rodině, rodičovská kontrola, sebepojetí a vazby k vrstevníkům, informovanost o drogách a další dílčí faktory.

Důvody byly následující:

  • Pedagogům (školním metodikům prevence, výchovným poradcům), kteří mají na škole řešit problematiku zneužívání návykových látek (dále “NL”), jsme chtěli poskytnout některé konkrétní údaje o jejich škole.

  • "Extenzívní" forma monitoringu (dotazování) byla zvolena proto, že při větším počtu respondentů dochází k částečné eliminaci chyb, které každá dotazníková akce přináší (vliv náhody, lokální zkreslení výsledků apod.).

1.2 Cíle průzkumu

  • Zmapování konkrétní situace v regionu v oblasti experimentace a zneužívání NL, srovnání s udávanými odhady, pokus o zachycení trendu v této oblasti.

  • Srovnání skupin žáků s osobní zkušeností s NL a těch, kteří tuto zkušenost nemají, a pokus vytipovat faktory, které mohou s užíváním NL souviset.

  • Konkrétní zpětná vazba pro pedagogy škol o situaci na jejich kmenové škole.

  • Na základě získaných výsledků návrh konkrétních opatření ke zkvalitnění preventivní práce na školách.

1.3 Popis sledovaného souboru

Průzkumu se zúčastnilo 516 respondentů z 23 tříd (8 škol). Osmých tříd bylo 12, devátých 11. Dívek v osmých třídách bylo 135, v devátých 124. Chlapců v osmých třídách bylo 141, v devátých 116. Počty a procentuální zastoupení žáků ukazuje následující tabulka:

dívky

chlapci

celkem

počet

%

počet

%

počet

8.třídy

135

49

141

51

276

9.třídy

124

52

116

48

240

celkem

259

50

257

50

516

1.4 Popis metody

Pro zjištění údajů jsme sestrojili nestandardizovaný dotazník, který obsahoval 17 otázek. Ve většině otázek žáci zaškrtávali z jedné nebo více nabídnutých alternativ, u některých i četnost výskytu. 3 otázky byly otevřené.

Dotazník byl zaměřen na následující oblasti: experimentování s návykovými látkami (jaké látky a jak často), faktory související s rodinou (atmosféra v rodině, rodičovská kontrola), trávení volného času, zájmové a hodnotové preference, zkušenost se šikanováním, vztahy k vrstevníkům, informovanost o drogách a zájem o další informace, setkání se s nabídkou drogy a některé další dílčí charakteristiky.

Dotazník byl anonymní a při administraci nebyl přítomen učitel, ani nikdo jiný, koho žáci znají. Byl konstruován tak, aby se pohodlně dal stihnout během jedné vyučovací hodiny.

1.5 Výsledky

Zpracování výsledků jsme rozdělili do dvou částí. První část prezentuje základní statistické informace o souboru respondentů, především rozložení vybraných sledovaných znaků. Zaměřili jsme se zde na zjištění četnosti experimentace a užívání různých skupin návykových látek.

Ve druhé části jsme srovnávali skupinu žáků, kteří mají osobní zkušenost s NL, s těmi, kteří tuto zkušenost nemají. Cílem bylo poskytnout hlubší pohled do celkové problematiky a zjistit, které vybrané znaky, resp. položky dotazníku, mají souvislost s užíváním NL. Zde bylo nutno data statisticky analyzovat a ověřit příslušné statistické závislosti.

Pro tyto účely jsme operacionalizovali alternativní třídící znak (zkušenost s NL, bez zkušenosti). K tomuto třídícímu znaku jsme asociovali vybrané položky dotazníku a kontrolní znak pohlaví respondentů. Takto vzniklé trojdimenzionální kontingentní tabulky jsme analyzovali metodou logaritmických interakcí.

Vzhledem k tomu, že ani v jednom případě se neprojevil významný interakční efekt pohlaví, lze přijmout hypotézu, že forma statistických závislostí u sledovaných proměnných je shodná u chlapců i dívek. Z tohoto důvodu jsme pro ověření výsledků použili jako testové kritérium běžný test nezávislosti. (Pro tyto účely bylo nutno v některých případech sloučit málo četné kategorie odpovědí, abychom zachovali požadovaný předpoklad, že žádná očekávaná četnost nebude menší než 5).

  II. Zkušenosti s návykovými látkami

Výsledky byly získány vyhodnocením odpovědí na otázku:

Experimentoval jsi již někdy s některou z následujících látek?

Alkohol včetně piva; tabák, cigarety; marihuana nebo hašiš; pervitin; LSD (tripy); opiáty (heroin, braun); extáze; těkavé látky; ostatní drogy; léky;výherní automaty

Zaškrtni s kterou a přibližně kolikrát?
1x,     jen několikrát,     již mnohokrát,     pravidelně.

Pro účely tohoto šetření jsme si návykové látky (dále NL) rozdělili do těchto kategorií:

  • Ilegální návykové látky (NL), kam jsme zařadili: marihuanu, hašiš, pervitin, LSD, tripy, heroin, braun, extázi, těkavé látky a ostatní ilegální NL.

  • Legální návykové látky (alkohol a tabák).

  • Hazardní hry a výherní automaty.

  • Léky (barbituráty) - většina jiných šetření zahrnuje léky do položky drogy, v našem průzkumu však velká část žáků, přes opakované doplňující instrukce administrátorů, pojímala tuto položku jako obecnou

  • zkušenost s léky, související se zdravotní indikací; bylo tedy zřejmé, že celkové výsledky mohou být značně zkreslené. Z tohoto důvodu jsme tuto položku zvlášť nehodnotili.

Zjišťovali jsme:

A. Četnost žáků, kteří již mají zkušenost s NL a to:

  1. jakoukoliv,

  2. opakovanou,

  3. pravidelnou.

B. Četnost užívání jednotlivých skupin drog.

C. Četnost žáků, kteří často kouří a pijí alkohol.

D. Četnost žáků, kteří často hrají na výherních automatech.

E. Četnost těch, jejichž chování lze ve vztahu k NL považovat za rizikové.

2.1 Četnost žáků, kteří již mají zkušenost s NL

2.1.1 Četnost žáků, kteří již mají jakoukoliv zkušenost

Operacionální definice proměnné "zkušenost s NL": Každý, kdo užil alespoň jednou některou (nebo některé) z následujících látek: marihuanu (hašiš), pervitin, LSD (trip), opiáty (heroin,braun), ecstasy, těkavé látky, jinou drogu.

Procento žáků, kteří již mají zkušenost s ilegální NL

 

dívky (%)

chlapci (%)

celkem (%)

8.třídy

13,3

14,2

13,8

9.třídy

22,6

17,2

20,0

celkem

17,8

15,6

16,7

Z tabulky vyplývá, že v osmých třídách je celkově více jak 13% žáků, kteří již mají nějakou zkušenost s některou z drog. Prakticky se to týká zhruba každého sedmého chlapce a každé osmé dívky. Procento dívek a chlapců je v 8. třídě velmi podobné (13,3% dívky a 14,2% chlapci).

K dramatickému nárůstu dochází v 9. třídě, kdy je celkový počet těch, kdo již mají nějakou zkušenost s NL, téměř 1,5 krát vyšší (z celkových 13,8% v osmé je nárůst na 20% v deváté třídě.) Znamená to tedy, že téměř každá čtvrtá dívka a každý šestý chlapec v 9. třídě má již nějakou zkušenost s NL (a to zde nejsou žáci, kteří zneužívají léky, jak je běžně v podobných šetřeních zahrnuto). Mění se i poměr uživatelů vzhledem k pohlaví. Zatímco v osmých třídách jsou o něco více aktivní chlapci, v devátých třídách je více aktivních dívek.

Toto zjištění, na rozdíl od většiny dalších, neodpovídá dosud známým publikovaným šetřením, ve kterých jsou vždy jako uživatelé aktivnější chlapci (když vezmeme skupinu drog jako celek). Tento fakt může odrážet buďto nový trend v experimentaci s drogami nebo specifikum našeho regionu.

Zdá se, že období mezi osmou a devátou třídou je z hlediska experimentování s drogami mimořádně důležité. Dle odborné literatury se na středních školách dále zvyšuje počet těch, kteří experimentují s drogami, uváděné procentuální nárůsty nejsou však již tak strmé.

2.1.2 Četnost žáků, kteří mají opakovanou zkušenost

Operacionální definice proměnné "opakovaná zkušenost s NL": Každý, kdo užil některou drogu (případně více drog) více než 1x (nejde tedy o jednorázovou, neopakovanou zkušenost).

Procento žáků, kteří mají opakovanou zkušenost s NL

 

dívky (%)

chlapci (%)

celkem (%)

8.třídy

3,7

5,4

4,6

9.třídy

10,3

7,2

8,8

celkem

7,0

6,3

6,7

Celková četnost žáků, kteří mají opakovanou zkušenost s NL, je více jak o polovinu nižší než četnost u jednorázového experimentu (celkově 6,7% oproti 16,6%). Mohlo by se zdát, že více jak polovina z těch, kdo zkouší drogu, "se spokojí" s jednorázovou zkušeností. Tento pokles bohužel ale neodráží poměr mezi pouhou zvědavostí a inklinací k opakovanému užití drogy, protože tímto způsobem se nedá zachytit vývoj zneužívání drog v čase. To by bylo možno zjistit opakovaným šetřením po určitém časovém období.

Rozdíly mezi osmými a devátými třídami v kategorii "opakovaná zkušenost" jsou téměř dvojnásobné, což znamená větší nárůst než v předchozí proměnné "jakákoliv zkušenost s NL" (v 8. třídě 4,6%, v 9. třídě 8,8%). U dívek vzrostla dokonce četnost ze 3,7% v osmé na 10,3% v deváté třídě.

2.1.3 Četnost žáků, kteří uvádějí pravidelné užívání

Operacionální definice proměnné "pravidelné užívání drogy": Každý, kdo některou z drog (nebo více drog) užil již mnohokrát, nebo užívá pravidelně.

Procento žáků, kteří uvádějí pravidelné užívaní NL

 

dívky (%)

chlapci (%)

celkem (%)

8.třídy

1,4

2,0

1,7

9.třídy

4,4

3,4

3,9

celkem

2,9

2,7

2,8

Pravidelné u žívání uvádí 2,8% respondentů, což v daném souboru reprezentuje cca. 15 žáků. To může být procento žáků, kteří jsou (nebo v budoucnu budou) drogou bezprostředně a vážně ohroženi.

Z tohoto počtu žáků 14 pravidelně užívá tzv. měkké drogy (marihuanu nebo hašiš) a 11 žáků ostatní tzv. tvrdé drogy - 5 chlapců rozpouštědla, 2 dívky a 1 chlapec pervitin, 1 dívka LSD (tripy) a 2 dívky a 1 chlapec extázi. Součet výše uvedených počtů žáků je vyšší než celkový počet 15 z toho důvodu, že někteří žáci pravidelně užívají 2 typy návykových látek (zpravidla kombinace canabinoidů s tvrdou drogou).

2.2 Četnost užívání jednotlivých skupin ilegálních návykových látek

V níže uvedené tabulce nevycházíme z celkového počtu respondentů, ale z počtu žáků, kteří již mají zkušenost s NL, což je 16,6% žáků zkoumaného vzorku.

Četnost užívání jednotlivých drog

%

dívky

chlapci

celkem

8. třídy

9. třídy

8. třídy

9. třídy

marihuana

83,3

85,7

80,0

90,0

84,8

pervitin

5,6

7,1

5,0

10,0

6,9

LSD (tripy)

5,6

3,6

0,0

10,0

4,8

opiáty

0,0

3,6

0,0

5,0

2,2

extáze

5,6

7,1

5,0

15,0

8,2

těkavé látky

5,6

10,7

15,0

20,0

12,8

ostatní

11,1

7,1

5,0

10,0

8,3

Naše zjištění ukazují, že bezkonkurenčně nejčastěji užívanou skupinou drog v našem souboru žáků, kteří mají zkušenost s NL, jsou canabinoidy (marihuana nebo hašiš). Zkušenost s těmito látkami má většina uživatelů.

Další četnější skupinou jsou těkavé látky neboli ředidla s téměř 13%. Dále podle četnosti následují: extáze a ostatní drogy (přičemž respondenti neuvedli jaké), pervitin, halucinogeny (LSD a tripy ). Seznam uzavírají opiáty (heroin) s 2,2%.

Zatímco četnost užívání marihuany není příliš závislá na pohlaví, procento užívání tvrdých drog dramaticky roste v devátých třídách u dívek i u chlapců (pervitin ze 2 na 4, extáze ze 2 na 5). U chlapců je pozorován nárůst ve srovnání s dívkami u ředidel. Při interpretaci těchto čísel však musíme být velice opatrní, neboť v řadě položek pracujeme s velice malými počty respondentů.

2.3 Četnost žáků často kouřících a pijících alkohol

Operacionální definice proměnné "časté kouření a pití alkoholu": žáci, kteří uvádějí, že již mnohokrát nebo pravidelně pili alkohol a zároveň již mnohokrát kouřili, nebo pravidelně kouří.

Procento žáků, kteří často kouří a pijí alkohol

 

dívky (%)

chlapci (%)

celkem (%)

8.třídy

9,6

14,0

11,8

9.třídy

23,4

24,6

24,0

celkem

16,5

19,3

17,9

Časté pití alkoholu a kouření uvádí téměř 18% žáků (tj. každý pátý chlapec a každá šestá dívka). I zde je velký rozdíl mezi osmou a devátou třídou, nárůst je ze 11,8% v osmé na 24% v deváté třídě. Nejaktivnější skupinou jsou jak chlapci, tak dívky v 9. třídě, kde často pije a kouří téměř každý čtvrtý žák.

2.4 Četnost žáků často hrajících na automatech (“gamblerů”)

Operacionální definice proměnné "gambler": žáci, kteří uvádějí, že již mnohokrát hráli nebo pravidelně hrají na hracích automatech.

Procento"gamblerů"

 

dívky (%)

chlapci (%)

celkem (%)

8.třídy

0,0

1,2

0,6

9.třídy

0,4

3,2

1,8

celkem

0,2

2,2

1,2

Žáků, kteří uvádějí, že již mnohokrát nebo pravidelně hrají na hracích automatech, je 0,6% v osmé a 1,8% v deváté třídě. V osmých třídách převládají chlapci, v devátých rovněž. Zde je třeba upozornit, že se jedná o výherní (mincovní) automaty, hra na běžných hracích (zábavných) automatech bude s vysokou pravděpodobností mnohem četnější.

2.5 Četnost těch, jejichž chování lze považovat za rizikové

Operacionální definice proměnné "rizikového chování": žáci, kteří již mají zkušenost s NL (s měkkými drogami opakovanou, s ostatními jakoukoliv), nebo často a pravidelně kouří a pijí alkohol, nebo často a pravidelně hrají na hracích automatech.

Žáci, jejichž chování ve vztahu k návykovým látkám lze považovat za rizikové

 

dívky (%)

chlapci (%)

celkem (%)

8.třídy

20,2

18,4

19,3

9.třídy

31,6

25,2

28,4

celkem

25,9

21,8

23,9

Sloučíme-li uživatele jednotlivých skupin návykových látek (tedy drog, cigaret a alkoholu) a hráčů na hracích automatech (z výše zmíněných důvodů vynecháváme léky), zjišťujeme, že výsledná četnost se pohybuje od jedné pětiny (u dívek v osmé třídě) až po téměř jednu třetinu (dívky v deváté třídě) respondentů. Na oblast užívání látek označených za návykové můžeme tedy v tomto vývojovém období (13 až 15 let) pohlížet jako na významnou součást života dětí.


  III. Srovnání skupin žáků

Popis srovnávaných skupin

  1. Skupina žáků, kteří mají zkušenost s NL: Soubor tvoří 86 žáků (z celkového počtu 516). Z toho 18 dívek z osmé (ze 135), 28 z deváté třídy (ze 124) a 20 chlapců z osmé (ze 141) a 20 (ze 116) z deváté třídy - jsou to ti, kdo užili alespoň jednou některou (nebo některé) z následujících látek: marihuanu nebo hašiš, pervitin, LSD, heroin, braun, jiné opiáty, extázi, těkavé látky, jinou drogu. V textu pro zjednodušení používáme také označení "uživatel".

  2. Skupina žáků bez zkušenosti s NL: všichni ostatní - 430 žáků. Z toho 117 dívek v osmé a 96 v deváté třídě a 121 chlapců v osmé a 96 v deváté třídě.

Vybrané okruhy proměnných

  1. Faktory související s rodinou, a to:

    1. rodičovská kontrola

    2. pocit spokojenosti v rodině

    3. výše kapesného

    Všechny sledované faktory související s rodinou se ukazují jako významné. Výsledky mohou posloužit k úvahám, že menší rodičovská kontrola, menší spokojenost doma a vyšší kapesné patří k důležitým rizikovým faktorům ve vztahu k užívání drogy.
  2. Volný čas
    Shrneme-li naše výsledky, lze s jistou opatrností vyvodit dva závěry:

    • Činnosti, které bývají obecně považovány za rizikové (hra na automatech, pobyt v restauraci, klubu, kavárně, návštěva diskoték a koncertů, nuda a party), uvádějí častěji děti, které mají zkušenost s NL. Lze je tedy zřejmě považovat za rizikové i směrem k drogám.

    • Naopak u činností, které jsou považovány z hlediska vývoje dítěte za pozitivní (např. sport, organizované kroužky, ZUŠ apod.) nebyly zjištěny rozdíly mezi těmi, kdo zkušenost s NL mají, a těmi ostatními (ve skupině uživatelů je srovnatelné procento těch, kteří často sportují, navštěvují kroužky apod.). Zdá se tedy, že nelze mechanicky předpokládat, že to, co je z hlediska vývoje považováno za prospěšné, automaticky samo o sobě působí preventivně směrem k návykovým látkám.

  3. Vazby k vrstevníkům
    Děti experimentující s drogou více kamarádí se staršími přáteli, častěji znají někoho s rizikovým chováním a projevují více sympatií k hnutím a skupinám mládeže. Děti experimentující s drogou více kamarádí se staršími přáteli, častěji znají někoho s rizikovým chováním a projevují více sympatií k hnutím a skupinám mládeže.

  4. Kouření a pití alkoholu
    Alkohol a tabák, o kterých někdy mluvíme jako o legálních drogách, mají pro některé děti podobnou "přitažlivost" jako drogy, které považujeme za nelegální (marihuana, opiáty, stimulancia, ředidla, halucinogeny). Užívání obou skupin látek spolu velmi úzce souvisí, je to součást určitého modelu chování, společenské stylizace a postojů (k sobě i k okolí). Experimentace s drogami může znamenat pro děti rychlejší vstup do světa dospělých, hledání nových prožitků, dokazování si větší samostatnosti, jedinečnosti, únik před všedností a realitou, překračování vlastního strachu, testování společenských norem apod. V kontextu těchto souvislostí je užitečné si uvědomit, že legální drogy sehrávají v životě mladých lidí velmi podobnou roli jako drogy nelegální.

  5. Další proměnné:

    1. informovanost o drogách

    2. komu se děti svěří s problémem

    3. nabídka drogy

3.1 Faktory související s rodinou

3.1.1 Rodičovská kontrola

V této souvislosti jsme zkoumali,
a) zda rodiče vědí, s kým a kde děti tráví volný čas

Rodiče vědí, s kým a kde tráví jejich děti volný čas

 

zkušenost s NL

bez zkušenosti

vždy nebo většinou

52 %

79 %

občas nebo nikdy

48 %

21 %

Žáci, kteří mají zkušenost s NL, uvádějí, že jejich rodiče méně často vědí, kde a s kým tráví svůj volný čas. V odpovědích, že to rodiče vědí jen občas nebo nikdy, je dokonce téměř dvojnásobná četnost oproti těm, kteří zkušenost s NL nemají.

b) zda děti mohou chodit večer samy ven

Žáci v odpovědi, jak mohou chodit sami večer ven, volili ze tří možností:

a) ano, bez problémů      b) občas      c) ne, jen výjimečně


Chození večer ven

 

zkušenost s NL

bez zkušenosti

ano, bez problémů

38 %

11 %

jen občas

45 %

43 %

ne (výjimečně)

17 %

46 %

Z tabulky je zřejmé, že děti, které mají menší problémy s chozením večer ven, mají častější zkušenost s NL.

c) do kolika hodin musí být děti večer doma

Žáci uváděli, v kolik hodin musí být obvykle doma (mimo prázdnin).

Pro větší přehlednost jsme uváděné časy rozdělili do pěti pásem:

do 17 hod.;   17-19;   19-21;   21-23;   23 hod. a více


Čas obvyklého příchodu domů

 

do 1700

1700-1900

1900-2100

2100-2300

nad 2300

zkušenost s NL

1,2 %

22,0 %

47,2 %

23,6 %

6,0 %

bez zkušenosti

4,0 %

51,0 %

33,6 %

10,2 %

1,2 %

Prokázala se přímá souvislost mezi četností experimentování a možností pozdějších příchodů domů. Za významný lze považovat příchod po 19.00 hodině. Zhruba 75% uživatelů (oproti cca. 48% ostatních) uvádí, že se mohou obvykle vracet domů až po tomto čase.

3.1.2 Pocit spokojenosti v rodině

Děti v odpovědi, jak se doma cítí spokojeny, volily ze 4 možností: spokojený, s menšími problémy, s častými problémy, nespokojený

Spokojenost v rodině

 

zkušenost s NL

bez zkušenosti

spokojený(á)

19 %

38 %

menší problémy

47 %

52 %

časté problémy *

23 %

4 %

velmi nespokojený(á) *

11 %

6 %


(kategorie označené * byly pro účely statistického zpracování sloučeny)

Děti experimentující s NL jsou doma častěji méně spokojené. Časté problémy uvádějí dokonce třikrát více než ostatní.

3.1.3 Výše kapesného

Děti uváděly, kolik peněz týdně mají v průměru pro svou vlastní potřebu. Pro větší přehlednost pracujeme s měsíčním kapesným, které rozdělujeme do 4 pásem: do 50 Kč, 51 - 200 Kč, 201 - 500 Kč, 500 Kč a více.

Spokojenost v rodině

 

do 50 Kč *

51 - 200 Kč *

201 - 500 Kč

501 Kč a více

zkušenost s NL

3 %

24 %

53 %

20 %

bez zkušenosti

13 %

45 %

34 %

8 %

(kategorie označené * byly pro účely statistického zpracování sloučeny)

Kapesné do 200 Kč měsíčně uvádí pouze 16% uživatelů oproti 43% ostatních. Naopak kapesné vyšší než 500 Kč uvádí již více než trojnásobek uživatelů oproti ostatním.

3.2 Volný čas

Zjišťovali jsme, jakými činnostmi (a jak často) tráví děti svůj volný čas. Děti vybíraly z 15 uvedených činností a zaškrtávaly, jak často se jim věnují: denně nebo téměř denně, 1x - 2x týdně, jen občas.
Seznam činností:

a) poslech hudby,

i) návštěva diskoték, koncertů,

b) televize, video,

j) posezení v kavárně, restauraci, klubu,

c) příprava do školy,

k) sport,

d) četba knih, časopisů,

l) kino,

e) organizované kroužky,

m) sběratelství,

f) ZUŠ, cizí jazyky, balet,

n) kreslení,

g) parta, kamarádi,

o) jiné,

h) hra na automatech, návštěva heren,

p) víceméně nic, nudím se.

K tabulkovému zpracování jsme zvolili ty činnosti, u kterých je statisticky významný rozdíl mezi uživateli drog a ostatními. Jsou to: parta, kamarádi; návštěva diskoték, koncertů; posezení v kavárně, restauraci, klubu; návštěva heren, hra na automatech; víceméně nic, nudím se.

Parta, kamarádi

 

denně

1-2x týdně

jen občas

neuvádí

zkušenost s NL

59,0 %

21,8 %

8,3 %

10,9 %

bez zkušenosti

26,6 %

31,7 %

18,0 %

23,7 %

Návštěva diskoték, koncertů

 

denně

1-2x týdně

jen občas

neuvádí

zkušenost s NL

2,4 %

13,0 %

53,4 %

31,2 %

bez zkušenosti

0,0 %

4,0 %

22,6 %

73,4 %

Posezení v kavárně, restauraci, klubu

 

denně

1-2x týdně

jen občas

neuvádí

zkušenost s NL

3,0 %

17,0 %

36,8 %

43,2 %

bez zkušenosti

0,0 %

6,6 %

18,0 %

75,4 %

Hra na automatech, návštěva heren

 

denně

1-2x týdně

jen občas

neuvádí

zkušenost s NL

0,0 %

4,6 %

8,0 %

87,4 %

bez zkušenosti

0,0 %

0,0 %

2,4 %

97,6 %

Nedělá nic, nudí se

 

denně

1-2x týdně

jen občas

neuvádí

zkušenost s NL

11,1 %

13,0 %

17,0 %

58,9 %

bez zkušenosti

4,0 %

4,0 %

6,6 %

85,4 %

Z tabulky je dobře patrné, že ti, kdo mají zkušenost s NL, jsou ve výše uvedených činnostech aktivnější. Uvádějí, že více hrají na hracích automatech, častěji tráví čas v kavárně, restauraci nebo klubu, mnohem více navštěvují diskotéky nebo koncerty, nesrovnatelně častěji nedělají víceméně nic, nudí se a tráví více času s kamarády nebo s partou.

U ostatních činností (kromě sběratelství, kde jsou aktivnější ti, co zkušenost s NL nemají), jsou zjištěné rozdíly minimální (a z hlediska statistického zpracování nevýznamné). Získané údaje jsme zde proto nezpracovávali formou tabulek.

Výsledky jsou následující (první číslo jsou uživatelé, druhé neuživatelé):

Poslech hudby - 95% oproti 92%; televize, video - 89% oproti 92%; příprava do školy - 79% oproti 84%; četba knih, časopisů - 69% oproti 75%; organizované kroužky (Junák apod.) - 18% oproti 21%; ZUŠ, cizí jazyky, balet - 19% oproti 20%; sport - 73% oproti 79%; kino - 71% oproti 68%; sběratelství - 12% oproti 22%; kreslení - 31% oproti 32%; ostatní (zde děti nejvíce uváděli počítač a starost o nějaké zvíře) - 34% oproti 36%.

Přímou souvislost mezi uváděnými způsoby trávení volného času a experimentací s drogami nelze tak jednoznačně prokázat. Získaná data mapují tuto oblast skutečně jen orientačně, k objektivnějšímu posouzení by bylo nutno udělat časový snímek dne a kvalitativní analýzu jednotlivých činností, a to nebylo v možnostech takto pojatého dotazníku.

3.3 Vazby k vrstevníkům

Zde jsme mapovali některé sociální vazby dětí především k jejich vrstevníkům. Zajímalo nás, jaké přátele si vybírají (zda spíše starší, mladší, nebo stejně staré), jak často znají mezi spolužáky nebo vrstevníky někoho s rizikovým chováním (pití alkoholu, užívání drog apod.) a ke kterým konkrétním hnutím nebo skupinám mládeže děti inklinují. K tabulkovému zpracování jsme vybrali 3 otázky:

  • s kým se nejvíce kamarádíš,

  • znáš mezi svými spolužáky, kamarády někoho, kdo... (pije alkohol, kouří, bere drogy, krade apod.),

  • mezi kým by ses cítil dobře (respondenti zaškrtávali z nabídnutých skupin: pankáči, skini, grafiťáci apod.).

3.3.1 S kým se děti nejvíce kamarádí

V této souvislosti jsme se ptali dětí, s kým se nejvíce kamarádí. Vybíraly z odpovědí:

  1. spíše se staršími kamarády,

  2. se stejně starými spolužáky, kamarády,

  3. spíše s mladšími kamarády.

Kamarádi, vrstevníci

 

mladší

stejně staří

starší

zkušenost s NL

8,0 %

49,0 %

43,0 %

bez zkušenosti

12,0 %

74,0 %

14,0 %

Děti, které mají zkušenost s NL, uvádějí častěji vztahy se staršími kamarády, a to v 43% odpovědí. To je téměř 3krát více než u dětí, které zkušenost s NL nemají. Ty zase naopak mají přátele především mezi kamarády stejně starými (74% odpovědí).

3.3.2 Koho děti znají

Děti odpovídaly na otázku, zda znají mezi svými vrstevníky někoho, kdo:

  1. pije často alkohol,

  2. kouří cigarety,

  3. kouří marihuanu nebo hašiš,

  4. užívá jiné drogy,

  5. schválně ničí různé věci,

  6. krade nebo se zabývá jinou trestnou činností,

  7. ubližuje ostatním, šikanuje, vydírá,

  8. hraje často na automatech.

Téměř žádné rozdíly mezi skupinou uživatelů a neuživatelů nebyly zjištěny v odpovědích “e) schválně ničí různé věci” a “g) ubližuje ostatním, šikanuje”. Ostatní odpovědi uvádíme v tabulce:

Znáš mezi svými spolužáky, kamarády někoho kdo:

 

často pije alkohol

kouří cigarety

kouří marihuanu nebo hašiš

užívá jiné drogy

krade (jiná trestná činnost)

hraje automaty

zkušenost s NL

35,0 %

94,0 %

52,0 %

21,0 %

42,0 %

11,0 %

bez zkušenosti

18,0 %

69,0 %

11,0 %

7,0 %

23,0 %

8,0 %

Děti, které mají zkušenost s NL, znají 3krát častěji někoho, kdo užívá jiné drogy, téměř 5krát častěji znají někoho, kdo kouří marihuanu nebo hašiš, 2krát častěji někoho, kdo pije často alkohol a krade, nebo se zabývá jinou trestnou činností, o polovinu častěji znají toho, kdo hraje často na hracích automatech, či někoho, kdo kouří.

Ve všech typech námi sledovaného "rizikového chování" uvádějí děti, které mají zkušenost s NL, že významně častěji někoho s takovým chováním znají. Zvláště nápadné jsou rozdíly právě v oblasti ilegálních NL.

Výsledky mohou potvrzovat předpoklad, že jedním z nejrizikovějších faktorů jsou osobní kontakty s jinými uživateli.

3.3.3 “Sympatie” k některým hnutím a skupinám mládeže

V otázce: "Mezi kým by ses cítil dobře"? vybírali žáci z těchto variant: pankáči - skejťáky - rockery - skiny - návštěvníky diskoték - grafiťáky - nevím.

Sympatie k hnutím a skupinám mládeže

 

pankáči

rockeři

skejťáci

skíni

grafiťáci

disko

nevím

zkušenost s NL

17 %

21 %

32 %

17 %

29 %

35 %

11 %

bez zkušenosti

3 %

19 %

27 %

1 %

14 %

22 %

31 %

Ke všem uváděným skupinám vyjadřují sympatie významně více děti, mající zkušenost s NL. Překvapující jsou zejména vyjadřované sympatie ke hnutí skinheads, které NL programově odmítá a vystupuje vůči uživatelům drog represivně. Největší sympatie experimentujících dětí jsou ke skupinám "skejťáci", "rockeři" a "grafiťáci". Děti bez zkušenosti s NL naopak výrazně častěji odpovídaly, že nemají názor, nevědí.

Tyto uváděné sympatie spíše než o možném členství v těchto skupinách mohou vypovídat o zájmu a potřebě sdružovat se (identifikovat se) s vrstevníky. V této souvislosti lze vyslovit hypotézu o spojitosti potřeby sdružovat se (obdobně viz i party) a zvýšené připravenosti vyzkoušet a užívat návykové látky. Party a skupiny patrně napomáhají vytváření vlastních hodnotových systémů, otevřených, mimo jiné, experimentování s návykovými látkami

3.4 Kouření a pití alkoholu

3.4.1 Konzumace alkoholu

V této položce srovnáváme ty, co mají zkušenost s ilegálními NL, s ostatními z hlediska toho, zda a jak často konzumují alkohol a kouří.
Škála četnosti:

  • ne (neuvádí zkušenost s alkoholem),

  • 1 krát,

  • jen několikrát,

  • již mnohokrát,

  • pravidelně.

Konzumace alkoholu

 

ne

1x

několikrát

mnohokrát

pravidelně

zkušenost s NL

1,6 %

5,8 %

37,6 %

44,0 %

11,0 %

bez zkušenosti

18,0 %

48,0 %

20,2 %

9,5 %

4,3 %

Je zcela evidentní, že užívání ilegálních NL a konzumace alkoholu mají úzkou souvislost. Ti, co experimentují s NL, také mnohem častěji experimentují s alkoholem. Celkové procento těch, kdo jakoukoliv zkušenost s alkoholem uvádějí, je 98,4 % oproti 82 % ve prospěch uživatelů.

Hlavní rozdíl je ale v uváděné četnosti konzumace. Uživatelé v polovině případů uvádějí, že zkušenost s alkoholem měli již mnohokrát (nebo dokonce pravidelně). Neuživatelé naopak v 86 % případů uvádějí, že měli zkušenost s alkoholem jen několikrát, nebo jen jednou, nebo vůbec ne.

3.4.2 Kouření tabáku

Kouření

 

ne

1x

několikrát

mnohokrát

pravidelně

zkušenost s NL

2,6 %

9,0 %

22,0 %

26,0 %

40,4 %

bez zkušenosti

12,8 %

35,4 %

24,0 %

13,5 %

14,3 %

U kouření a užívání ilegálních NL vidíme ještě těsnější souvislost než u užívání NL a konzumace alkoholu. Poměr těch, kteří nějakou zkušenost s kouřením mají, je 97% ku 87% ve prospěch uživatelů. I zde je četnost kouření u uživatelů několikanásobně vyšší.

V kategorii "pravidelné kouření" se ti, co užívají NL, považují 3krát častěji za pravidelné kuřáky.

3.5 Další proměnné

3.5.1 Zájem o další informace

Žáci zde odpovídali na otázku, zda mají zájem o další informace o návykových látkách.

Zájem o další informace o NL

 

mám zájem

nemám zájem

zkušenost s NL

63,0 %

37,0 %

bez zkušenosti

69,0 %

31,0 %

Je zřetelné, že u žáků celkově převládá zájem o další informace o NL, a to jak u uživatelů, tak i u neuživatelů. U těch, kteří mají zkušenost s NL, je však tento zájem větší. Toto zjištění vyvrací často zaznívající názor, že děti jsou informacemi tohoto druhu přesyceny.

3.5.2 Komu se děti svěřují s problémem

Žáci na otázku, na koho se obrátí, když mají nějaký problém, vybírali z následujících alternativ (mohli zde zaškrtnout více možností):

  1. na rodiče,

  2. na kamaráda / kamarádku,

  3. na sourozence nebo někoho z příbuzných,

  4. na učitele / učitelku,

  5. na někoho jiného,

  6. na nikoho, nechám si to pro sebe.

Na koho se děti obrátí, mají-li problém

 

rodiče

kamarádi

sourozenci

pedagog

někdo jiný

na nikoho

zkušenost s NL

32,0 %

62,0 %

26,0 %

3,0 %

11,0 %

23,0 %

bez zkušenosti

48,0 %

42,0 %

21,0 %

5,6 %

4,0 %

14,0 %

Podíváme-li se na údaje jako celek, je zřejmé, že nejčastěji se děti svěřují rodičům nebo kamarádům. Zatímco děti, které zkušenost s NL nemají, zasvěcují nejčastěji do svých problémů rodiče (48%), naopak ty, které zkušenost s NL mají, se nejvíce s problémy obracejí na kamarády (62%).

Na rodiče se obracejí jen ve 32%. Významný rozdíl je také v odpovědích "na někoho jiného", i když celková četnost je malá. Při bližším rozboru zjišťujeme, že většina těchto odpovědí znamená na "přítele nebo přítelkyni".

Bohužel se potvrdila i domněnka, že děti se se svými problémy obrací jen zcela výjimečně na učitele, v našem šetření je to dokonce méně než ve 10%.

3.5.3 Setkání s nabídkou drogy

Na otázku: "Nabízel ti již někdo drogu?", odpovídali žáci buď ano nebo ne a pakliže ano, tak kde.

Nabízel ti již někdo drogu?

 

ano

ne

zkušenost s NL

87,0 %

13,0 %

bez zkušenosti

29,0 %

71,0 %

Zde vidíme obrovský rozdíl mezi uživateli a ostatními z hlediska toho, zda se setkali s nabídkou ilegální NL (prezentováno jako droga). V tomto případě je velký rozdíl logický, ten, kdo užívá NL buď musel nabídku dostat, nebo ji aktivně vyhledat, což pokládáme za méně časté.

Z míst, které děti uvádějí, je nejčastějším místem nabídky ulice, dále kluby, diskotéky nebo koncerty, u kamaráda, kamarádky a někde jinde. Určité procento dětí uvádí, že dostalo nabídku přímo ve škole (5%).


  IV. Závěr monitoringu

Orientační průzkum, který se týkal problematiky zneužívání návykových látek u dětí na ZŠ, přinesl řadu zajímavých výsledků a cenných informací jak pro pracovníky poradny, tak i pro pedagogy na školách a další odborníky pověřené řešením drogové problematiky v našem regionu

Získané údaje pomohly konkrétněji zmapovat situaci v celém regionu. Umožnily také nahlédnout do široké škály rizikových faktorů, které se někdy okrajově, jindy významným způsobem, podílejí na budování vztahů a postojů třinácti až patnáctiletých dětí k návykovým látkám. Nastínily i možnosti, jakým způsobem či jakými cestami je možno vést či nepřímo ovlivňovat prevenci nežádoucích sociálních jevů.

4.1 Shrnutí výsledků první části

V 8. třídách má již nějakou zkušenost s NL 13,8% žáků. Procento dívek a chlapců je pouze nepatrně odlišné. V 9. třídách je zjevný nárůst těch, kdo mají zkušenost s NL (20,0%). V 9. třídách jsou výrazně aktivnější dívky, což je zjištění, které pro nás bylo překvapující.

Zhruba třetina až polovina těch, kdo uvádí nějakou zkušenost s NL, uvádí zkušenost i opakovanou (4,6% žáků v osmých a 8,8% v devátých třídách ). Žáků uvádějících pravidelné jakékoliv návykové látky, je v našem souboru 15, tj. 2,8%.

Bezkonkurenčně nejčastější drogou (na úrovni experimentu i užívání) jsou ve skupině uživatelů (85%) canabinoidy, na druhém místě jsou těkavé látky (13%). Užívání ostatních tvrdých drog se pohybuje mezi cca. 2 až 8%. Užívání marihuany je v osmé třídě jen mírně nižší jak v deváté třídě. U dívek i chlapců v 9. třídě dochází ke zjevnému nárůstu v experimentu i užívání tvrdých drog (pervitin, extáze).

Vezmeme-li žáky, kteří pravidelně kouří a pijí alkohol, nebo experimentují s drogou, nebo hrají často na hracích automatech, zjišťujeme, že je to téměř čtvrtina všech žáků!

Pravidelné kouření a pití alkoholu uvádí 12% žáků v osmých a 24% v devátých třídách. Zde jsou nejaktivnější skupinou chlapci v 9. třídě. Žáků inklinujících ke "gamblingu" jsou v našem souboru o málo více jak 1%.

4.2 Shrnutí výsledků druhé části

Ze srovnání skupin dětí, které mají zkušenost s NL a těch, kteří tuto zkušenost nemají, vyplynula řada statisticky významných zjištění. Ty děti, které zkušenost s NL mají, se liší od ostatních ve všech námi sledovaných proměnných.

Z faktorů, které souvisejí s rodinou, uvádějí menší rodičovskou kontrolu, tzn., že jejich rodiče méně často vědí, s kým a kde tráví svůj volný čas, mají menší problémy s chozením večer ven a domů přicházejí později. Dostávají vyšší kapesné, ale doma se cítí méně spokojené.

Co se týče jejich volného času, častěji tráví čas s partou a kamarády, více chodí na koncerty a diskotéky, do klubů, restaurací a kaváren, více hrají na automatech a tráví čas v hernách a častěji se nudí.

Děti, které uvadějí zkušenost s návykovými látkami stejně často jako ostatní sportují, navštěvují různé kroužky, ZUŠ a pod.!

Kamarády mají spíše mezi staršími dětmi, mnohem častěji znají někoho s rizikovým chováním a také projevují více sympatií k různým hnutím a skupinám mládeže (rockeři, skejťáci, grafiťáci, apod.) nebo se s nimi přímo identifikují. Mnohem častěji kouří a konzumují alkohol.

Se svými problémy se obracejí více než na rodiče a pedagogy na své kamarády (zejména v partě), mají o něco větší zájem dozvědět se o drogách více a nesrovnatelně častěji se setkaly s nabídkou drogy.

4.3 Závěr

Výzkum prováděný na vybraných základních školách bruntálského regionu přinesl potvrzení některých hypotéz o životě dětí ZŠ a jejich vztahu k drogám i několik nových poznatků.

Porovnání studií z minulých let ukazuje, že období mezi osmou a devátou třídou je z hlediska experimentování s drogami mimořádně důležité. V tomto období dochází k rychlému vývoji zneužívání drog. Během osmé třídy se snižuje procentní zastoupení jedné zkušenosti a narůstá opakované a dokonce i pravidelné užívání. V deváté třídě je jednorázová zkušenost téměř konstantní a na úkor opakované zkušenosti narůstá pravidelných uživatelů.

Tento poznatek nás ujišťuje v tom, že jsme pro působení preventivní prevence UNL a souvisejících společensko nežádoucích jevů realizované Citadela, o.s. Bruntál zvolili vhodnou věkovou cílovou skupinu. Začínat s preventivním působením až na střední škole se ukazuje jako promeškání vhodného okamžiku. Na druhé straně, při nástupu dětí na druhý stupeň ZŠ mají lektoři ještě dostatečný prostor pro vytvoření důvěrné atmosféry a možnost přispívat k formování názorů na NL dříve, než po nich děti samotné "sáhnou".

Studie také podporuje názor, že samotné aktivity a činnosti, které bývají považovány z hlediska vývoje dítěte za pozitivní (např. sport, ZUŠ, apod.) samy o sobě preventivně nepůsobí, byť jejich vliv na pozitivní formování osobnosti dítěte je bezpochybný. Aktivity Citadela, o.s. Bruntál proto nesledují pouze výše uvedenou problematiku UNL, ale zaměřují se i na rozvíjení komunikativních dovedností, schopnost autonomního rozhodování, posilování zdravého sebevědomí a sebejistoty, řešení problémů a přejímání zodpovědnosti za své činy. Nestačí pouze vědět, ale především jednat v souladu se sebou samým.

Realizovaná studie (monitoring) je našim dalším krokem rozsáhlejšího vyhodnocování efektivity preventivního působení. Cílem studie bylo zmapovat současnou situaci a pokusit se najít a popsat ty faktory, které mohou hrát roli v raných obdobích experimentování s NL.