SOUTĚŽ DRÁČKA HASÍKA 2005

Zasoutěžit si mohli každý kluk a holka, kterým ještě nebylo 12 let. Těm nejmenším mohli se čtením a vystřihováním pomoci rodiče nebo paní učitelky.
Každý týden v úterý (od 5.4.2005 do 20.5.2005) vyšla v novinách "BRUNTÁLSKÝ A KRNOVSKÝ DENÍK" vždy jedna otázka a také jeden kousek mého obrázku.

Soutěžních otázek bylo celkem šest.
Na každou otázku jste museli správně odpovědět a svou odpověď zaškrtnout do námi připravené tabulky. Otázky nebyly zase tak jednoduché, protože jsem je nevymýšlel sám. Pomohli mi totiž kamarádi hasiči z Bruntálu.
Po zodpovězení všech šesti otázek, jste měli nalepit vyplněnou tabulku na zadní stranu korespondenčního lístku (pod adresu odesílatele), napsat svoji adresu a poslat všechno do mého doupěte (do 20. 5. 2005) na moji adresu.

Vyhlášení výsledků a předání cen

A teď to hlavní!
Kdo zodpověděl správně všechny mé otázky (průběh soutěže, otázky a správně odpovědi najdete níže na této stránce) a poslal je včas na mou adresu, byl zařazen do slosování, které proběhlo 1. 6. 2005 na bruntálském zámku v rámci vernisáže výstavy

"HASIČI - TRADICE A SOUČASNOST".

Pro vylosované výherce bylo připraveno více než čtyřicet pěkných cen a hlavní cenou bylo veliké hasičské auto na ovládání.

Za účast v soutěži děkuje všem dětem drak Hasík a kamarádi hasiči.

Ceny do dětské soutěže poskytlo občanské sdružení Citadela Bruntál.

Foto z akce na

Seznam vylosovaných výherců byl zveřejněn v denním tisku.

Jmenovaní účastníci „Soutěže dráčka Hasíka“ si mohou ceny vyzvednout na hasičské stanici v Bruntále do 10. 8. 2005, kdy končí výstava "Hasiči – tradice a součastnost" na bruntálském zámku.
Nevyzvednuté ceny „propadnou“ ve prospěch další soutěže!

Průběh soutěže

Pozn.: texty "Soutěže draka Hasíka" jsou úmyslně psány hovorově. Autory soutěže jsou bruntálští hasiči Štěpán Mikulka a Miroslav Vaněk.

1. DÍL

Ahoj kamarádi a kamarádky,

nejdříve mi dovolte, abych se představil. Jmenuji se drak Hasík a jsem velký kamarád všech dětí a dětiček. Mám hodně rád nejrůznější hry a soutěže. Nejraději bych si od rána do večera jenom hrál a hrál ...
Ale nedávno mi můj táta, veliký a přísný drak, kterého musím bez odmlouvání poslouchat, řekl: " Ty dráčku jeden nezbedný, vždyť ty si celé dny jenom hraješ! Co kdyby si zkusil udělat taky něco užitečného?"

Ten večer jsem dlouho nemohl usnout. Pořád jsem se v našem doupěti jenom převaloval a převaloval, až mě něco napadlo. Připravím soutěž pro děti! Budeme společně soutěžit a ještě se něco naučíme. To bude táta koukat. Pak jsem spokojeně usnul ...
... a tady už jsou pravidla mojí soutěže. Zasoutěžit si může každý kluk a holka, kterým ještě nebylo 12 let. Těm nejmenším mohou se čtením a vystřihováním pomoci rodiče nebo paní učitelky.

Každý týden v úterý vyjde v těchto novinách vždy jedna otázka a také jeden kousek mého obrázku. Jednotlivé díly obrázku si schovávejte, protože až je poskládáte k sobě, budete vědět, jak vypadám. Správně poskládaný obrázek nalepíte na korespondenční lístek, který je k dostání na každé poště.

Soutěžních otázek bude celkem šest. Na každou otázku musíte správně odpovědět a svou odpověď zaškrtnout do námi připravené tabulky. Otázky nebudou zase tak jednoduché, protože jsem je nevymýšlel sám. Pomohli mi totiž kamarádi hasiči z Bruntálu. Až zodpovíte všech šest otázek, nalepte vyplněnou tabulku na zadní stranu korespondenčního lístku (pod adresu odesílatele), napište svoji adresu a pošlete všechno do mého doupěte. Nejpozději do 20. 5. 2005!

Moje adresa:

Drak Hasík
HZS Moravskoslezského kraje územní odbor Bruntál
Zeyerova 15, 792 01 Bruntál

A teď to hlavní! Kdo zodpoví správně všechny mé otázky a pošle je včas na mou adresu, bude zařazen do slosování, které proběhne 1. 6. 2005 na bruntálském zámku v rámci výstavy s názvem “Hasiči včera a dnes”. Pro vylosované výherce máme více než čtyřicet pěkných cen a hlavní cenou bude veliké hasičské auto na ovládání.

No a teď už vzhůru do soutěžení. Pokud nebudete něčemu náhodou rozumět - zeptejte se rodičů, nebo jiného dospěláka. Určitě rádi poradí.

Hodně správných odpovědí přeje váš drak Hasík
a kamarádi hasiči.

2. DÍL

Nazdárek školáci a poškoláci!

Tak vás opět zdravím ze svého dračího doupěte. Protože už pravidla mojí “dráčkovské” soutěže dobře znáte, řekl jsem si, že už vám je znovu psát nebudu. Co však s ušetřeným místem v našem hasičském okýnku? A víte co? My si budeme jen tak povídat.

To mi možná ani nebudete věřit, ale my draci si hodně rádi s každým povídáme. Vlastně jenom jednu věc děláme ještě raději. My totiž taky hodně rádi jíme. Vůbec ze všeho nejraděj máme špekáčky opečené u táboráku někde v přírodě. No řekněte sami. Je něco lepšího než vonící špekáček, který jste si sami opekli? Tedy pro nás draky určitě ne!
Je to ale hodně práce než tatínek konečně zapálí oheň, že? To se musí nejdříve vybrat správné místo pro ohniště, nasbírat dříví, ořezat špekáčkové pruty a ještě hóódně dalších věcí. Nejdýl asi trvá vybírání správného místa pro ohniště. To ani každý nedokáže. O tom bych vám já, jako hasičský drak Hasík, mohl povídat. Takové správné místo pro ohniště musí být nejméně 50 metrů od lesa. Není také špatné, když si místo pro ohniště vybereme poblíž nějakého potoka nebo rybníka, aby jsme mohli žhavé uhlíky řádně uhasit, až budeme odcházet najezení domů. Správné ohniště je třeba také pěkně ohradit kameny, nemělo by být pod větvemi stromů nebo na listí, aby se oheň nerozšířil. Pokud je v přírodě veliké sucho nebo fouká hodně silný vítr, tak je lepší opékání špekáčků odložit na jindy. Budete si to pamatovat?

Těším se na vás zase za týden. Váš drak Hasík.

3. DÍL

Ahoj “soutěžníci”,

Máte rádi legraci? Možná si teď říkáte, kdo by neměl, ale ona není legrace, jako legrace. My draci máme dobrou legraci také rádi, ale když vám dá někdo mokrou houbu třeba na židli, tak už to moc legrační není. Ba dokonce to i studí, když se pak není do čeho převléci! A proč vám to všechno říkám? My si dnes totiž spolu budeme o jedné takové špatné legraci povídat.

Jestlipak už děti umíte telefonovat? Že na tom nic není? Tak to už určitě taky víte, že se za telefon musí platit. Možná ale nevíte, že jsou také telefonní čísla, za která se platit nemusí. Ba dokonce nepotřebujete ani žádnou telefonní kartu! Těmto číslům se říká tísňová a patří hasičům, zdravotnické záchranné službě a policii. Já dráček Hasík, i když jsem ještě docela malý, je znám všechna zpaměti. Tak to máme: hasiči 150, záchranka 155 a ještě policie 158. Ještě máme jedno společné číslo 112, ale o tom až jindy...

Že jste tahle telefonní čísla už také znaly? A že jste už na tahle telefonní čísla dokonce ze srandy telefonovaly? Tak to je zrovna ta špatná legrace, o které si dneska povídáme.

Na tahle telefonní čísla se totiž volá jen tehdy, když někdo potřebuje opravdu nutně pomoci! To je třeba tehdy, když někomu hoří dům, nebo když se někdo nabourá v autě a je zraněný. A teď si zkuste představit, že se něco takového stane zrovna vám. Hoří třeba váš dům a vy máte uvnitř svého psa nebo třeba nejoblíbenějšího panďuláka. Co nejrychleji utíkáte k telefonu a vytočíte správné číslo k hasičům, ale co to? Nikdo to nebere! Co teď? Že by hasiči nebyli zrovna v práci?

To ne. Hasiči jsou totiž na stanici připraveni ve dne i v noci, ale ono je tam zrovna obsazeno. Právě teď, když vám hoří dům, si někdo dělá legraci, a to se tam už nikdo jiný nedovolá! On si tam klidně povídá, že je Fantomas a přijde zas, že hoří tůhle a támhle, a vám zatím shoří všechno co máte.

Takže teď už víte, co to je ta špatná legrace? To je dobře. No a nakonec si ještě povíme, jak na takové tísňové telefonní číslo správně telefonovat.
Do telefonu musíte vždycky srozumitelně říct: co se děje, kde se to děje, kdo volá a z jakého telefonního čísla volá. Tohle si děti určitě zapamatujte, protože to musíme znát nejenom my draci, ale i vy děti.

Ahoj zase za týden.

4. DÍL

Ahoj děti,

tak jsem zase tady a můžeme hned začít s povídáním. Víte co to jsou hasicí přístroje? Že už jste o nich něco zaslechly? To my draci musíme o hasicích přístrojích vědět úplně všechno. Dokonce se o nich učíme v naší dračí škole. To jste nevěděly? On totiž každý, kdo používá oheň (třeba u sporáku, nebo táboráku), by měl také umět používat hasicí přístroje a hlavně je znát. Že už je znáte? Tak dobře. Pomůžeme společně těm nejmenším, aby je také znali a vy si všechno alespoň zopakujete.

Takže takové nejjednodušší rozdělení hasicích přístrojů je podle jejich náplně. Náplní totiž nemusí být vždycky jen voda, jako je to u hasicího přístroje vodního, ale i jiné látky. Já vám teď vyjmenuji ty další. Takže kromě vodního hasicího přístroje máme ještě hasicí přístroj práškový, pěnový a sněhový (CO2). Alespoň tyhle čtyři bychom všichni měli znát jako malou násobilku. Kdyby přece jenom někdo z vás zapomněl, tak se jenom mrkněte na nálepku, která je na každém hasicím přístroji a hned budete chytřejší. Můžete se kouknout třeba hned zítra ve škole jaké tam máte "hasičáky".

Další rozdělení hasicích přístrojů je podle jejich použití. Každý musí vědět, že vodou ani pěnou, která vlastně není nic jiného než napěněná voda, se NESMÍ HASIT ELEKTRIKA! Voda dobře hasí třeba dřevo a papír. Pěnou se dá zase dobře uhasit třeba hořící olej … No a co teda na tu elektriku? Na elektriku (zařízení, nebo nářadí pod napětím) se smí použít jenom práškový, nebo sněhový hasicí přístroj a někdy stačí i obyčejný písek.

Kromě hasicích přístrojů máme ještě také nástěnné hydranty. Ty najdete třeba v panelácích, nebo ve školách. Jsou to ty červené krabice s velkým červeným písmenem H v bílém kruhu. Nesmí se otevírat jindy než v případě požáru a proto vám zvědavcům alespoň řeknu, co vlastně skrývají. Je tam hasičská proudnice a hadice a také kohout, kterým se pouští voda.

Tak a dnešní povídání je u konce. Dnes jsme si povídali o samém dospěláckém nářadí. Vy děti, nesmíte ještě používat ani hasicí přístroj, ani požární hydrant! Protože si však někteří dospěláci málo všímají, můžete jim alespoň při požáru poradit, kde mají tohle nářadí hledat.

Ahoj za týden. Váš drak Hasík.

5. DÍL

Ahoj kluci a holky,

týden utekl jako voda a já drak Hasík, jsem opět tady. Dnes jsem vám přinesl už páté pokračování naší soutěže a s ním taky další povídání.

Slyšeli jste už někdy o tom, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán? Že ano? Tak to taky určitě víte, že před velkým ohněm se musí mít člověk na pozoru. A nejen člověk, ale i taková zvířátka v lese. No jo, ale jak se můžeme před ohněm bránit, když on je větší a silnější než my?

Zkusme to třeba tak, jako všichni ti zajíci a srnky v lese. Když hoří les, tak i ta nejmenší srnka ví, že před ohněm se nedá nikam schovat. Bohužel to ale neví některé malé děti a schovají se třeba pod postel nebo do skříně. To víte, že je tam oheň nakonec najde, ale hasiči, kteří je přišli zachránit, je v té tmě, kouři a vlastně pro ně úplně neznámém bytě najít nemusí. Takže hlavně se neschovávat a vůbec nejlíp, když budete volat pěkně hlasitě: “HOŘÍ”, aby vás každý slyšel!

A co taková srnka může udělat, když stejně jako vy děti hasit neumí? Já myslím, že jste hádali správně. Prostě uteče někam do bezpečí, ale víte co? Ona nikdy neutíká sama! Vždycky najde mámu srnku a pak s celým stádem utečou pěkně společně. A stejně to musíte udělat i vy děti. Kdyby hořelo třeba u vás ve škole, tak rychle i s ostatními za paní učitelkou. Ona už vás do bezpečí zavede.

Ještě si, ale musíme říci, jak vlastně poznáme, že ve škole hoří. Určitě se to dozvíte ze školního rozhlasu. Když se z rozhlasu ozve: “Pozor, pozor, požární polach”, tak si rychle vzpomeňte na to, o čem jsme si dnes povídali.

Váš drak Hasík.

6. DÍL

Nazdárek čtenáři,

tak a je to tady. Tohle je má poslední otázka, ale zároveň naše poslední povídání. Proto čtěte pozorně, snad najdete odpověď na některou z předešlých otázek.

Víte na co se nejvíc těším? Nejvíc se těším na to, až já dráček Hasík budu jednou velký a budu řídit opravdickou hasičskou cisternu. Bude to prima, ale abych pravdu řekl, tak se taky trošičku bojím. A víte proč? Protože některé děti si vůbec nedovedou představit, jak je těžké takové auto řídit a klidně přebíhají přes cestu, přejíždějí na kolech a provádí jiné věci na silnici, když houkající auta jedou k zásahu. Tohle není to pravé hrdinství, ale obyčejná lumpárna, která nemusí vždycky dobře dopadnout.

Ona totiž taková opravdická hasičská cisterna, která jede co nejrychleji k požáru, nejde zastavit jen tak! Váží totiž okolo 20 tun a to je asi 20 osobních aut dohromady. To je váha co? To se pak těžko zastavuje a mohlo by se opravdu stát, že se nepodaří zastavit, když někteří raubíři, ať už schválně nebo nechtěně,na silnici vběhnou. Proto dávejte na sebe obrovský pozor, neposkakujte u cesty, když jede hasičské auto nebo sanitka a raději jim zamávejte. Určitě vám nějakým způsobem odpoví.

No a jestli se chcete stát, tak jako já, dobrými a ohleduplnými řidiči, tak se už teď dobře dívejte na své rodiče, jak řídí své auto. Takový správný řidič, nikdy houkající hasičské cisterně, policii nebo sanitce na silnici nepřekáží! Na vhodném místě pěkně zpomalí nebo, když je to potřeba, tak i zastaví a nechá houkající auta projet. Vždyť hasiči nebo zdravotníci nejedou s rozsvíceným majákem jen tak, ale proto, že někdo potřebuje jejich rychlou pomoc.

Tolik k našemu povídání. Doufám, že jste si zapamatovali něco z mých rad a budete se jimi také řídit. Zbývá už jen nalepit svoje odpovědi spolu s obrázkem na korespondenční lístek, připsat svoji adresu a všechno poslat nejpozději do 20. 5. 2000 do mého doupěte:

Moje adresa:

Drak Hasík
HZS Moravskoslezského kraje územní odbor Bruntál
Zeyerova 15, 792 01 Bruntál

Pokud jste odpovídali správně, budete zařazeni do slosování, které proběhne 1. 6. 2005 na bruntálském zámku v rámci výstavy s názvem “Hasiči včera a dnes”. Samozřejmě, že nemůžou vyhrát všichni a tak určitě nebuďte smutní, když vám to nevyjde. Zkusíte to třeba příště. Navíc na vás bude čekat na zámku spousta zajímavostí o hasičích. Budou tam také k vidění hasičská auta a velké hasičské cvičení. Už se na vás móóóc těším, protože tam budu taky.

Ahoj váš drak Hasík.

Optimalizováno pro Internet Explorer 7 a rozlišení 1024x768.
© Citadela Bruntál, 1999 - 2009, vlastník domény